Žaludeční vředy, helicobacter pyroli
Dávkování
Na zlikvidování helicobactera pyroli a zahojení žaludečních vředů doporučujeme následující dávkovaní. Do sklenice se kápne připravený roztok chloritanu sodného - MMS a 5 násobné množství aktivátoru - 10% kyseliny citrónové. Látka se promíchá krouživým pohybem sklenice a nechá odstát přesně 3 minuty. Sklenice se pak dolije 1 / 2 dl vody a po vypití se zapije dalším 1-2 dl tekutiny. Ovocná šťáva by neměla být citrusová nebo s obsahem kyseliny askorbové E300, neboť další množství vitaminu C snižuje účinnost MMS roztoku. Velmi vhodná je například čistá jablečná nebo hroznová šťáva. Pokud necháte MMS1 aktivovat trochu déle asi do 10 minut, nebo vypijete sklenici dolitou vodou nebo šťávou později (do hodiny), nemá to zásadní vliv na účinnost. Po přečištění platí obvyklé udržovací dávka 6 kapek aktivovaného MMS denně pro seniory (po šedesátce) a 6 kapek dvakrát týdně pro mladší. Při určení přesné dávky pro Vaše tělo, je důležité sledovat jeho reakce a případně užívání upravit podle toho jako Vám to vyhovuje (bez nevolnosti a průjmu).
Účinky MMS při žaludečních vředech a heicobacteru pyroli
Helicobacter pylori je hlavní příčinou gastritidy a žaludečního vředu a může zvyšovat riziko rakoviny žaludku. Je to bakterie, která je přizpůsobena dlouhodobě žít v kyselém prostředí žaludku člověka a zvířat. Žije v povrchových vrstvách žaludku (hlen, slizniční jamky) a není znám mechanismus, kterým způsobuje onemocnění žaludku. Kyselé prostředí v žaludku je nepříznivé pro většinu bakterií. Helicobacter pylori je však jedna z mála bakterií, která potřebuje k životu právě kyselé prostředí. Nachází se v povrchové vrstvě hlenu, přilne k žaludečním buňkám, způsobí sníženou obranyschopnost žaludku. Neproniká do hlubších žaludečních struktur. MMS působí na helikobaktera tím, že hubí bakterie jako takové, a také tím, že ve své podstatě je to zásaditý roztok, který hubí všechny patogeny na kyselé bázi. MMS je mnohem účinnější než samotná antibiotika, která kromě helicobakteru hubí střevní mikroflóru a likvidují tím přirozené prostředí žaludku a tím do jisté míry poškozují i imunitní systém. Po vypití aktivovaného roztoku MMS dochází k tomu, že Chlordioxid je přes žaludeční a střevní stěny přijímán červenými krvinkami jako kyslík a je tedy roznášen do celého těla. Jakmile dojde ke kontaktu s nakaženou buňkou (nitrobuněčné infekce) či s volně "plujícími" bakteriemi či viry dochází k jejich téměř okamžitému zničení odtržením několika elektronů z povrchu viru či buněčné membrány patogenu. Chlordioxid se vytváří zhruba 12 hodin po vypití aktivovaného MMS.
